Online slovník - N

N

NATO

Severoatlantická aliance. Západní politické obranné souručenství, založené v r. 1949. NATO nedisponuje samostatnými strukturami tajných služeb. V rámci NATO funguje koordinační zpravodajský orgán, který využívá informačních výstupů zpravodajských služeb členských států.

Viz také: Varšavská smlouva

Nelegální rozvědka

Na rozdíl od legální rozvědky, která pracovala přes legální rezidentury v rámci čs. zastupitelských úřadů a reprezentovala přes devadesát procent aktivity I. správy, patřily nelegálové k malé skupině speciálně vybraných příslušníků-agentů, kterří byli vysazeni pod fiktivní identitou na dlouhodobý pobyt v zahraničí. V období 1969-1971 jako Správa D. Byla integrální součástí I. správy MV a její činnost se v r. 1970 opírala o Statut nelegální rozvědky a Zásady nelegální rozvědné práce, které schvaloval ministr vnitra (11. březen 1970). Pro plnění úkolů vyplývajících ze Statutu měla dva pracovní úseky - centrálu a nelegální rozvědný aparát v zahraničí. V organizační struktuře I. správy FMV tento úsek řídil zástupce náčelníka pro nelegální rozvědku.

Po roce 1955 nelegální rozvědka zřídila tzv. nelegální rezidentury ve Spolkové republice Německo, Rakousku, Francii, USA a Argentině.

Viz také: 1. správa FMV, legální rezidentura

Neptun

Krycí název dezinformační operace čs. rozvědky. Díky defekci někdejšího zástupce náčelníka 8. odboru I. správy ministerstva vnitra mjr. Ladislava Bittmana alias „Brychty“ z roku 1968 se nejznámější akcí v oblasti dezinformací stala operace „Neptun“. V roce 1964 připravila rozvědka ve spolupráci s KGB „nález“ údajných archivních materiálů RSHA z konce druhé světové války v Černém jezeře na Šumavě, který na své tiskové konferenci prezentoval ministr vnitra Lubomír Štrougal. Akce odstartovala další kampaň proti vybraným subjektům ve Spolkové republice Německo.

Viz také: 1. správa FMV, aktivní opatření, 36. odbor I. správy

NRJAN

Zkratka pro nenadálé raketo – jaderné napadení, z ruského VRJAN (Vnezapnoje raketno – jadernoje napadenije), úkol č. 1, Úder, ÚM-83, INN (Index nenadálého napadení)

Operace iniciována KGB v době eskalace mezinárodního napětí. KGB začala na operaci pracovat v roce 1982 s cílem zajistit informace o přípravě jaderného útoku ze strany NATO. Rozvědka komunistického ČSSR se k operaci přidala v roce 1983, na základě rozhodnutí vyplývajících ze zasedání Politického poradního výboru Varšavské smlouvy z ledna 1983. NRJAN, později označován také jako RJAN (raketovo-jaderné napadení), Úkol č.1.,  Úder, ÚM-83 (úkol ministra z zoku 1983) a od roku 1985  INN – Index nenadálého napadení, se stal prioritním úkolem rozvědky. Vzhledem k problému jakým sa ukázalo být nasazení agentů do objektů strategického významu, které by o případném útoku mohly rozhodnout, byla operace založena na sledování příznaků svědčících o přípravách eventuálního jaderného útoku. Dle předem vypracované koncepce se sledovaly příznaky v politické, vojenské, ekonomické oblasti a sledována byla také oblast civilní obrany a speciálních služeb. Jednotlivé rezidentury tak měly za úkol sledovat  jednání klíčových politických orgánů, od změn denního režimu v strategických objektech až po zvýšení objemů obvazového materiálu v nemocnicích. Operace byla ukončena 19. prosince 1989. Za celou dobu trvání operace nezjistila rozvědka relevantní poznatek svědčící o přípravách k případnému jadernému útoku. Celá akce ukazovala na paranoidní myšlení řídících struktur komunistických zemí.

Viz také: 1. správa FMV

Náčelník I. správy

Dle přílohy Statutu Hlavní správy rozvědky MV ze dne 28. srpna 1970 měl náčelník I. správy odpovědnost a pravomoci v otázkách:

  1. všeobecného řízení a organizace činnosti - předkládal ministrovi vnitra návrhy zásad řízení a organizace činnosti, plánovanou systematizaci, hlášení o mimořádných událostech, stanovoval organizační strukturu v souladu se zásadami schválenými  MV ČSSR, zřizoval, stanovoval působnost a rušil odbory, oddělení, rezidentury, vydával (dlouhodobě platné) vnitřní předpisy; osobně řídil práci Rady náčelníka I. správy, stanovoval prácovní náplně zástupcům náčelníka a náčelníkům přímo podřízených součástí, zřizoval pracovní komise (stálé i dočasné), rozhodoval o důležitých opatřeních k zajištění obrany, ochrany a utajení činnosti I. správy, kontroloval činnost jednotlivých součástí a náčelníků, schvaloval služební cesty náčelníkům podřízených součástí; jménem rozvědky jednal s představiteli rozvědek spřátelených socialistických zemí, uzávíral s nimi dílčí dohody o spolupráci po schválení MV ČSSR (v rámci příslušných mezivládních smluv a dohod) a udržoval s nimi kontakt osobně a prostřednictvím pověřených příslušníků I. správy. Ministru vnitra ČSSR předkládal informace o plnění dohod o spolupráci; rozhodoval o zásadách využití zpravodajské produkce I. správy (včetně zajištění utajení zdrojů zpráv a metod činnosti). Byl informován o zpravodajské produkci a o sledované problematice; předkládal MV ČSSR a vydával směrnice k pětiletému plánu činnosti, jeho změnám a zprávy o jeho plnění. Stanovoval strategické úkoly, objekty, metody, formy a prostředky činnosti a jejich dělbu mezi součástmi I. správy.
  2. v otázkách operativní činnosti - předkládal MV ČSSR návrhy ke schválení účasti rozvědky při podpoře národně osvobozeneckého boje, návrhy a informace o průběhu “ostrých” psychologických akcí, schvaloval takové operace pokud byly prováděny s jinými složkami (kontrarozvědka, ZS/GŠ); schvaloval získání ke spolupráci tajných spolupracovníků (TS) zvláštního postavení, nebo jejich trvalého stažení do ČSSR nebo jiného státu; vykonával práva a povinnosti dle “Statutu nelegální rozvědky”, zejména schvaloval trvalé vyslání, zaměření a úkoly kádrových rozvědčíků - nelegálů, jejich stažení, zabezpečení atp.
  3. v personálních otázkách - stanovoval zásady personální politiky, příjímal do služebního poměru příslušníky v praporčických hodnostech, ustanovoval do funkcí náčelníků odborů a samostatných oddělení centrály, oblastních odborů a rezidentů, přemísťuje příslušníky a převáděl je do I. nebo II. zálohy. Stanovoval plat operativním pracovníkům v zahraničí, předkládal MV ČSSR návrhy na povýšení do vyšších důstojnických funkcí, vyznamenání, uděloval odměny a tresty dle kázeňské pravomoci atp.
  4. v otázkách finančního, materiálního a technického zabezpečení - předkládal MV ČSSR a schvaloval finanční plán, tarifikaci funkcí, schvaloval předpisy fin. náležitostí příslušníků v legalizaci (I. záloha), v zahraničí (II. záloha) a nelegálů, schvaloval zvláštní výdaje (ZFP) nad 25.000 Kčs, rozhodoval o zápočtu dob strávených v poměru placených funkcionářů KSČ, NV, LM atp. pro přídavek za výsluhu let v hodnosti, přiděloval byty příslušníkům I. správy.

Přehled náčelníků I. správy v letech 1953-1989

Viz také: 1. správa FMV, sekretariát náčelníka I. správy, 1. zástupce náčelníka I. správy