O projektu

O projektu

Struktury

Struktury

Slovník

Slovník

Evidence

On-line evidence

Legislativa

Legislativa

Články

Články

Online slovník - 3

3

3. odbor X. správy

Zabýval se kontrarozvědnou obranou školství a mládeže. Řídil několik spolupracovníků mladších 18ti let a jeho příslušníci se často dopouštěli šikany a brutálních zásahů proti studentům. Do jeho kompetence patřila i kontrarozvědná ochrana sportu, tedy především sportovců, kteří cestovali do zemí západní Evropy

Viz také: X. správa FMV

31. odbor I. správy
  • odbor emigrace (1971-1974), 31. odbor (1974-1988), 26. odbor (1988-1990) - zahraniční kontrarozvědky, ideodiverze a emigrace

Vedení odboru:

  • 1971 – 1984 náčelník mjr. Jan Penčík "Pozorný"
  • do r. 1978 zástupce náčelníka pplk. Václav Lenert "Lahoda"
  • 1984 – 1989 náčelník pplk. Milan Jelínek "Brodský"
  • 1988 – 1989 zástupce náčelníka odboru mjr. Jiří Vedral "Kabíček"

Odbor I. správy MV rozpracovával aktivní protičeskoslovenská a protisocialistická centra a prominenty čs. emigrace. Získaval poznatky o politické a "ideodiverzní" činnosti emigrace s cílem odhalování pomáhačů v ČSSR, odhalování vlivu a kanálů na komunistické pokrokové strany v kapitalistickém světe a odhaloval kanály spojení do ČSSR. Prováděl aktivní opatření k ovlivnění emigrace a likvidace protistátní a protisocialistické aktivity.

Mezi nejdůležitější akce 31. odboru patřilo rozpracování a agenturní obsazení Rádia Svobodná Evropa. Objektový svazek 10081 obsahuje stovky podsvazků a tisíce stran. I přes masívní nasazení agentů do tohoto vysílače, jenom asi tři nebyli známi kontrarozvědným orgánům, zodpovědným za jeho bezpečnost. Další důležitou akcí bylo rozpracování redakce časopisu Svědectví v Paříži. Objektový svazek 12572. Státní bezpečnosti se podařilo podstavit Pavlu Tigridovi několik agentů z nichž pravděpodobně nejnebezpečnějším byl Václav Rejholec, který bydlel ve stejném domě jako Václav Havel a spolupracoval se Státní bezpečností od roku 1959, kdy se jej podařilo pomocí Msgre. Františka Plannera podstavit Pavlu Tigridovi. Až do konce roku 1989 měl plnou důvěru Pavla Tigrida. Jeho udavačskou službu StB odhalil Vávlav Havel v roce 1985. V prosinci 1980 instaloval příslušník Státní bezpečnosti Josef Šorčík "Šembera" za pomoci maďarského emigranta Imré Gajdoše odposlechový vysílač do redakce Svědectví. Odposlechnuté hovory byly v červenci následujícího roku vysílány československým rozhlasem v pořadu "Hovory z druhé strany." Dalším důležitým svazkem bylo sledování časopisu Listy, který vydával v Římě Jiří Pelikán. Časopis byl veden v objektovém svazku 12613. Proti Jiřímu Pelikánovi podnikla Státní bezpečnost desíty tzv aktivních opatření z nichž nejznámější je pravděpodobně zaslání bomby v únoru 1975, kterou odeslali příslušníci residentury v Římě Jaroslav Forst "Fuka" a Milan Jelínek "Brodský".Vedle rozpracování problematiky Vatikánu v objektovém svazku 12402 patřil časopis Listy k hlavním objektům odboru. Na sledování Pelikána se podílely i satelitní služby a Státní bezpečnost při něm úzce spolupracovala s KGB. Při rozpracování Vatikánu se podařilo rozvědce pomocí agentky Ireny Trolerové - Torettové, která byla neteří kardinála Cassaroliho, nasadit mu do lampy odposlechový mikrofon. Výsledky odposlechů si odvážela přímo KGB. Počátkem devadesátých let se provalil skandál s vysokým úředníkem Ruggierem Orfeiem, který byl zaverbován jako agent Státní bezpečnosti. Dalšími významnými agenty v prostředí Vatikánu byli Ernest Mašat a jeho dcera Ingeborg Mašatová, kterou od jejích 23 let řídila přímo sovětská KGB.

Odbor v rámci reorganisace v r. 1988 sloučen do 26. odboru.

Viz také: 1. správa FMV, 26. odbor I. správy

33. odbor I. správy

Viz: 25. odbor I. správy

36. odbor I. správy
  • desinformační oddělení (1963), Odbor aktivních opatření a desinformací - 8. odbor (1964-1968), 1. oddělení 3. odboru Správy B (1969 - 1971), Odbor psychologických operací I. správy FMV (1971-1974), 36. odbor - aktivních a vlivových opatření (1974 - 1989)

Vedení odboru:

  • od 1. ledna 1963 – 1964 náčelník kpt. Jaromír Zbořil Zajíc
  • od 1. února 1964 – 1969 náčelník mjr. Jiří Stejskal Borecký
  • 1969 – 1971 náčelník pplk. PhDr. Jan Ondrovčák Ostrovský
  • 1971 – 1973 náčelník kpt. JUDr. Emanuel Havlík Hlavsa
  • 1973 – 1974 náčelník pplk. Josef Němec Nový“ (zástupce náčelníka odboru od 1972)
  • od 1. června 1974 náčelník plk. PhDr. Jan Ondrovčák Ostrovský
  • 1977 - 1981 zástupce náčelníka odboru pplk. Jaroslav Škaroupka "Škácha"
  • 1979 zástupce náčelníka odboru pplk. František Šefr "Pála"
  • od 1. října 1988 náčelník mjr. Jaroslav Sládeček Pánik

Odbor I. správy MV, který řídil a prováděl psychologické akce a operace v souladu se zaměřením rozvědky v oblastech politické, ekonomické, vědecko-technické, vojenské, boje proti emigraci, boje proti speciálním službám, boje proti nástrojům psychologické války nepřítele. Aktivní opatření (AO) byla realizována v samostatných operacích, které komplexně a dlouhodobě sledovaly strategické cíle konkrétní sledované problematiky (např. podpora  „mírového“ hnutí v západní Evropě, kompromitace NATO, disentu v ČSSR nebo demokratického exilu). Operace prováděné specifickými rozvědnými formami práce zejména v kapitalistických a rozvojových státech  měly na sebe navazovat a postupně gradovat.

Smyslem aktivních a vlivových opatření bylo ovlivňovat postoje a jednání jednotlivců, skupin osob a obyvatelstva určité zájmové oblasti či rozhodovacích center ve prospěch zahraniční politiky komunistického bloku. Systematická vlivová opatření jako první z útvarů Státní bezpečnosti zavedla  I. správa MV, která v roce 1964 rozšířila specializované pracoviště rozvědky na 8. odbor aktivních opatření. V průběhu šedesátých let byla vybudována malá pracoviště DEZO také u kontrarozvědné správy a vojenské kontrarozvědky. Jejich činnost byla koordinována  s obdobným  aparátem  Zpravodajské  správy  Generálního  štábu (ZSGŠ).

Speciální pracoviště I. hlavní správy KGB ve spolupráci s identicky zaměřenými úseky satelitních rozvědek produkovala  ohromné množství falešných informací. Zájmem sovětského bloku bylo využívat dezinformací a  jiných aktivních opatření namířených proti zemím hlavního protivníka.

Náměty na aktivní opatření rozvědky směřovaly zejména k organizování, podpoře anebo využívání masových či jiných významných akcí, ovlivňování politiky prostřednictvím vysoce postavených osobností, organizací a skupin, využívání věrných napodobenin dokumentů včetně periodik a letáků (operace Neptun), diskreditaci či skandalizaci osob, dezinformování nepřátel a zpravodajské hry pod cizí vlajkou.

V období let 1971-1974 měl odbor kolem 48 pracovníků. K 1.7.1978 došlo k reorganizaci 36. odboru a k 1.12.1979 bylo u odboru zrušeno agenturně operativní oddělení v počtu 11 míst.

V roce 1989 měl 36. odbor strukturu:

  •  Vedení odboru
  •  Vnitřní skupina
  •  Technická skupina
  •  1. oddělení – Politický úsek
  •  2. oddělení – Ideodiverzní centrály (IDC)

Viz také: aktivní opatření, 1. správa FMV, Správa B

37. odbor I. správy
  • 4. odbor politické rozvědky - germánsky (1956-1963), 2. odbor politické rozvědky (1964-1968), 2. odbor Správy A (1969-1971), odbor - Německo, Rakousko, Holandsko (1971-1974)

"Pro I. správu MV ČSR má prvořadý význam proniknutí do výzvědných a kontrarozvědných orgánů Rakouska a Záp. Německa, jakož i do výzvědných orgánů USA, Anglie a Francie, které se nacházejí na území Rakouska a Záp. Německa, jelikož jsou dvěma hlavními základnami pro vysílání buržoasních rozvědek do ČSR a jiných lidově-demokratických zemí." (z plánu činnosti I. správy MV 1957-58)

Vedení odboru:

  • 1956 – 1962 náčelník kpt. Milan Michel Mozr
  • od 1.9.1962 náčelník mjr. Zdeněk Skoba „Sýkora
  • 1964 – 1970 náčelník odboru mjr. RSDr. Václav Táborský „Majer"
  • 1969 – 1981 náčelník pplk. JUDr. Miroslav Burgr „Bareš"
  • 1971 – 1974, 1978 – 1981 zástupce náč. odboru pplk. Věroslav Sobotka „Štros"
  • 1972 – zástupce náč. odboru  pplk. Jiří Karbus „Kuchař"
  • od 1.7.1981 – 1984 náčelník mjr. Vilém Václavek „Kainar
  • od 1.6.1984 pověřen řízením, od 1.3.1985 náčelník mjr. JUDr. Oldřich Vaca „Drtina“
  • od 1.10.1988 náčelník mjr. JUDr. Karel Platl „Falkman“

V letech 1974 - 1990 odbor politické rozvědky. Těžiště spočívalo v rozvědné činnosti na teritoriu Spolkové republiky Německo. V zahraničí operoval z rezidentur Bonn, Frankfurt nad Mohanem, Západní Berlín, Vídeň, Haag a zajišťoval kooperaci k problematice SRN s rezidenturami dalších odborů politické rozvědky. V ČSSR organizoval a prováděl rozpracování zájmových osob a vízových cizinců v úzké spolupráci s II. správou FMV.

Koncem šedesátých let byl získán ke spolupráci důležitý agent s krycím jménem Pedagog. Pracoval jako zástupce ředitele školy pro pracující ve Frankfurtu nad Mohanem. Byl velmi aktivní v SPD. Počátkem osmdesátých let získal ke spolupráci, pod cizí vlajkou (pravděpodobně Mossadu) agenta s krycím jménem Haribo. Ten byl poslancem braně - bezpečnostního výboru Bundestagu. V hodnocení z konce osmdesátých let je agent Pedagog, považován za „nosnou agenturu celého odboru..." Na jaře 1990 navštívil sjezd obnovené ČSSD. V případě agenta Hariba, který byl zároveň agentem východoněmecké Stasi, šlo o jediného spolupracovníka řízeného v osmdesátých letech pod cizí vlajkou.

V řízení odboru byl v letech 1982 - 1986 „dobroželatel" - špičkový agent Meson (Clyde Lee Conrad) - štábní poddůstojník americké 8. pěchotní divize v Spolkové republice Německo dodával ČSSR a Maďarsku tajné informace NATO, které sovětská KGB vysoko hodnotila.

V roce 1988 dochází ke sloučení 37. a 42. odboru a nově měl 37. odbor strukturu:

  • vedení odboru
  • vnitřní skupina
  • 1. oddělení – NSR, Západní Berlín
  • 2. oddělení – Rakousko, Švýcarsko, Bern, Ženeva
  • 3. oddělení – V. Británie, Itálie, Španělsko, Portugalsko
  • 4. oddělení – Francie, Belgie, Holandsko
  • 5. oddělení – Balkán

Viz také: 1. správa FMV, politická rozvědka, 42. odbor I. správy